Pavel Netušil

Kritické myšlení, volitelný předmět 4. ročníku (slovensky)

Bláznovství je tragické a je třeba je chápat; hloupost není třeba chápat, tu je třeba vyvracet. K. Čapek 

Tři důvody, proč si zvolit KM jako volitelný předmět

  1. Naučíte se rozeznávat logické klamy - nejběžnější způsob, jakým bývá manipulována mysl většiny lidí.
  2. Při testech z OSP tvoří kritické myšlení 1/3-1/4 otázek. Při přijímačkách na většinu oborů Masarykovy univerzity v Brně rozhoduje právě tzv. TSP (nikoli tedy oborový test např. z fyziky)
    Předmět KM je zároveň významně orientován také na tzv. analytické myšlení, které je rovněž součástí TSP, testů OSP i Národních srovnávacích zkoušek.
  3. Část předmětu probíhá formou e-lerningu. Do školy tedy nemusíte a učivo i úkoly si zvládnete v klidu doma u PC v době, kterou si sami určíte!
 

Názory studentů - absolventů předmětu

 

Preambule předmětu

V letošním roce (2007) jsem se mi podařilo obohatit nabídku volitelných předmětů ve 4. ročníku o nový volitelný předmět s názvem Kritické myšlení. Měl by učit především práci s informacemi; absolvent by měl umět zhodnotit daný text z hlediska racionality, typů argumentace a věrohodnosti. Předmět je určen především studentům zaměřeným přírodovědně, ale také filosoficky. Nastíní základní atributy vědeckého přístupu ke světu, racionálního myšlení a kritického přístupu k obrovskému kvantu informací, kterými je dnešní moderní člověk zahrnován. Absolvent tohoto předmětu by měl být schopen vyhodnotit správnost argumentace, pravdivost a logičnost informace, rozlišit relevantní informaci od bludu, nesmyslu, pseudovědecké informace nebo pokus o masáž mozku. Předmět se mj. zabývá vědeckým přístupem ke světu, metodologií vědy, memetikou, skepticizmem (spolek Sisyfos), problematikou masáže mozku (brainwashing - reklamy, marketing, politický boj), logikou, biologickými aspekty myšlení a vnímání.

21. století lze nazvat stoletím informací. Ne všechny informace, které musíme zpracovat, jsou však stejně validní. Přestože je lidstvo čím dál vzdělanější, stoupá i v civilizovaných zemích počet lidí věřících horoskopům, jasnovidcům, léčitelům, likvidátorům patogenních zón a nejrůznějším „poradcům", ačkoli tito nejsou schopni svou pozici racionálně obhájit. Jedním ze způsobů obrany proti „parazitickým" informacím všeho druhu je tzv. kritické myšlení.

Pojem "kritické myšlení" může být chápán v různých významech. Při koncipování osnov a tématického plánu tohoto předmětu jsem měl na mysli kritické myšlení ve významu následující definice:
Kritické myšlení je pečlivé a uvážené rozhodnutí o tom, zda nějaké tvrzení přijmeme, odmítneme nebo zda se úsudku o něm zřekneme. Zároveň rozhoduje o stupni jistoty, s níž k těmto třem závěrům dospíváme. Nejde jen o získávání a uchovávání informací, ani o pouhý talent nebo soubor dovedností (Koukolík 1998). Ve své podstatě jde o obranu proti tzv. magickému myšlení. Z celé řady evolučních, psychologických a sociálních důvodů je lidstvu daleko bližší ono magické myšlení než myšlení kritické, racionální.
Tato definice se velmi blíží definici prof. PhDr. Rudolfa Kohoutka, naopak se poněkud vzdaluje pojmu "kritické myšlení" chápanému jako vzdělávací metoda.

O kritickém myšlení se v posledních 10 letech hodně mluví zejména v odborných kruzích přírodních věd:
apeluje na ně např. Jednota českých matematiků a fyziků: „Jednota bude přispívat ke zvyšování povědomí veřejnosti o významu matematiky a fyziky, šíření matematických a fyzikálních znalostí a k popularizaci matematiky a fyziky mezi mládeží a širokou veřejností. Jednota bude propagovat naše obory a prosazovat kritické myšlení."
(z programu na léta 2006-2010, http://www.jcmf.cz/program.html);
na 25. konferenci o matematice na vysokých školách technických, ekonomických a zemědělských vystoupil Doc.RNDr. Zlatník Čeněk CSc. z Ústavu technické matematiky ČVUT s přednáškou Vyučování matematice a obrana vědy. Školská veřejnost na všech stupních byla vyzvána k posílení schopnosti kritického hodnocení přijímaných informací u našich studentů. Osnovy ani učebnice však bohužel s ničím takovým nepočítají, proto toto úsilí spočívá na uvědomělosti jednotlivých pedagogů a vedení škol.
Některé vysoké školy reagují na tuto situaci tak, že všechny uchazeče o filosofické či přírodovědné studium testují nikoli oborově, nýbrž testem studijních předpokladů, jehož nedílnou částí je i subtest „Kritické myšlení". (Masarykova univerzita v Brně - mimo lékařské, avšak včetně právnické fakulty)

Jsem přesvědčen, že mnou navrhovaný předmět pomůže studentům orientovat se v záplavě informací, jimiž jsou zaplavováni, a třídit je na podstatné, nepodstatné a zavádějící.

Předmět zahrnuje tyto tématické celky:

1) Věda, vědecké metody a přístupy, kritické myšlení, metodologie vědy

2) Pseudověda, rozdíly mezi vědou a pseudovědou, příklady

3) Vnímání, myšlení - možnosti přirozených chyb v těchto procesech

4) Logika (výroková, nástin predikátové), logické klamy, falešná argumentace, brainwashing

5) Memetika, sobecký gen

6) Filozofické aspekty kritického myšlení, racionalita, skepticizmus

Klíčová slova předmětu: Věda, pseudověda (pavěda), věda a filosofie, vědecký experiment, dvojitý slepý pokus, Popper, Occamova břitva, impact faktor, Česká akademie věd, Randieho nadace, základní výzkum, aplikovaný výzkum, akademické tituly, logika, logická argumentace, logické klamy, myšlení, magické myšlení, kritické myšlení, vnímání, klamy spojené s vnímáním, memy, memová infekce

Filosofům jdou lépe otázky než odpovědi. (Daniel Dennett)

Stránka pro účastníky předmětu Kritické myšlení

Učební texty vytvořené studenty KM

S astrologií v čele - do hrobu dříve

Osobnost K. R. Poppera, metodologie vědy, Popperova břitva

Náboženství vs. kritické myšlení

 

7 PRAVIDEL KRITICKÉHO MYŠLENÍ (F.Koukolík)

Doporučená literatura pro studenty KM

Logické břitvy

Logické klamy (doporučený studijní materiál předmětu Výchova ke kritickému myšlení a logická argumentace UTB Zlín; vhodné též jako materiál pro referát či seminární práci)

Věrohodnost zdrojů

Absurdita

 

Jenom ideologie ví dopředu, kde je pravda (Hynek Burda, Pavel Buček a Jaroslav Červený v reakci na kritiku svých objevů magnetorecepce u krav)

Mundus vult decipi, ergo decipiatur! (Svět chce býti klamán, budiž tedy klamán.)