Pavel Netušil

Vyhodnocení dotazníku

 V rámci reformy školství byla i na naší škole provedena mnohovrstevná evaluace a autoevaluace (tedy hodnocení a sebehodnocení) pedagogických pracovníků i vedení školy. Vás, studenty, pravděpodobně nejvíce zajímá ta část, které jste se stali přímými účastníky - tedy dotazník na učitele, vyplňovaný jejich studenty. Akce proběhla anonymně prostřednictvím internetového dotazníku a s jejími výsledky jsme byli seznámeni v únoru. 

Protože forma dotazníku přímo sváděla k jeho devalvaci vymyšlenými odpověďmi (později vysvětlím), zajímalo mne zejména to, na čem se shodla většina studentů. Studenti však většinou buď neměli dostatek objektivních informací k posouzení skutečnosti, nebo sama otázka neměla jednoznačnou odpověď, většinou z toho důvodu, že měl být posuzován stav, který se mění z hodiny na hodinu a často dokonce přímo závisel na osobě respondenta (aktivita žáka, trpělivost kantora). Studenti se proto značně rozcházeli a nadpoloviční většina se shodla pouze ve čtyřech názorech:

1) Netušil pracuje vždy s velkým elánem. (60 %)

2) Netušil většinou přiměje třídu k práci. (73 %)

3) V jeho hodinách se toho studenti hodně naučí. (61 %)

4) K úkolům, které vyučující zadává, přistupuje student převážně aktivně. (59 %)

Myslím si, že to není špatný výsledek, přesto však nemohu tento dotazník považovat za validní. Důvody jsou zejména tyto:

- nízký počet respondentů (odpovídá jedné třídě, zatímco já učím jen na vyšším gymnáziu 6 tříd!)

- vysoký podíl respondentů, kteří neuváděli pravdu

V každém pořádném dotazníku je pár tzv. "otázek pravdy". Na tyto otázky je buď dopředu známá odpověď, nebo jde o dvojici jinak vypadajících, avšak v podstatě totožných otázek. Z jejich vyhodnocení lze usoudit na to, kolik respondentů odpovídalo náhodně či zcela lživě. V tomto dotazníku byly takové otázky dvě. 12. otázka se ptala na skupinovou práci - tu v biologii neprovádíme. 4 studenti, kteří v dotazníku potvrdili její existenci, jsou buď mí současní maturanti, kteří si vzpomněli na loňské mikroskopování v rámci biologického semináře, nebo klikali, kam je napadlo. Budiž, čtyři maturanti se mohli objevit. Ale otázka č. 4 se ptala na elán, a to už je trošku jiné kafe. Pět studentů (cca 15 %) uvedlo, že pracuji jako by pouze z nutnosti, či dokonce zcela bez zájmu! Pět takovýchto lidí se mohlo najít naprosto snadno a při pořádném počtu respondentů by to neznamenalo žádné velké problémy. Ale jde-li o téměř šestinu všech zúčastněných, zahýbe těchto pár osob s výsledky více, nežli mi je milé a celý dotazník mi znehodnotí. 

Požádal jsem proto dalších 60 studentů, aby mi vyplnili výběr některých z těchto otázek, a byl jsem nesmírně mile překvapen:

- nikdo neodmítl (mám tedy úplné názorové spektrum ze dvou tříd)

- v otázkách, kde jde o názor a neexistuje jasná odpověď, se výsledky rozcházejí (objektivita zkoušení, jasnost výkladu)

- přesto se v každé otázce našla nadpoloviční většina zastávající tentýž názor (největší plus oproti minulému dotazníku!)

- v otázkách pravdy nikdo "neulítl".

Považuji tedy tento dotazník za výrazně vajidnější a rozhodl jsem se podělit s vámi o výsledky. Pokud k nim máte komentář, klidně pište, některé zveřejním a pokud bude komu, pak i odpovím. Hlas jednoho studenta představuje cca 1,7 %.

 

1. Atmosféra    
A. V jeho hodinách je dobrá atmosféra 14% 81%
B. Většinou se cítím dobře 68%
C. Někdy se cítím dobře 14% 19%
D. Většinou se necítím dobře 5%
  100%  
3. Přístup ke třídě    
A Má pro žáky pochopení 16% 91%
B Má pro žáky vcelku pochopení 76%
C Má neutrální přístup, málokdy hovoří s jednotlivými žáky 7% 9%
D je lhostejný 2%
     
4. ELÁN    
A) pracuje s velkým elánem  74% 100%
B) většinou pracuje s velkým elánem  26%
C) pracuje jakoby pouze z nutnosti 0% 0%
D) pracuje znuděně a jakoby bez zájmu 0%
     
6. REAKCE NA KRITIKU    
A) je schopen přijmout kritiku svých hodin  19% 85%
B) je možno s ním diskutovat o jeho hodinách  65%
C) ke kritice svých hodin není příliš otevřený/á  13% 15%
D) nepřipouští jakoukoli kritiku svých hodin 2%
     
15. VÝSLEDEK    
A) v jeho hodinách se toho hodně naučím  52% 89%
B) v jeho hodinách se toho poměrně hodně naučím  38%
C) v jeho/jejích hodinách se toho příliš mnoho nenaučím  9% 11%
D) v jeho/jejích hodinách se toho naučím málo 2%
     
8. VÝKLAD    
A) vysvětluje látku jasně, stručně, drží se tématu  23% 74%
B) jeho výklad je většinou srozumitelný  51%
C) jeho výklad je často nejasný  18% 26%
D) jeho výklad často nedává žádný smysl 8%
     
10. OBJEKTIVNOST    
A) učitel vždy známkuje objektivně  19% 82%
B) učitel většinou známkuje objektivně  63%
C) učitel většinou známkuje neobjektivně 14% 18%
D) učitel neznámkuje objektivně 4%
     
14. POMOC    
A) bedlivě sleduje, zda někdo nemá problémy s jeho předmětem, a je vždy připraven pomoci  9% 88%
B) většinou přijde na to, že někdo má problémy s jeho předmětem, a snaží se s tím něco udělat  79%
C) často neví, že někdo má problémy s jeho předmětem  7% 12%
D) nevšímá si, zda má někdo problémy s jeho předmětem 5%

Poznámka: v otázkách jsou vždy první dvě odpovědi víceméně pozitivní, druhé dvě negativní. Proto uvádím v posledním sloupci souhrny procent za pozitivní  a negativní odpovědi.

Na závěr snad ještě poznámka k objektivitě: především u ústního zkoušení platí, že hodnocení není a ani nemůže být zcela objektivní. Je však důležité, aby se kantor snažil o maximální objektivitu - ačkoli je jasné, že se na klasifikaci odráží nejen samotný výkon studenta, ale také to, kdo je s ním zkoušen, vnitřní rozpoložení kantora, typ učiva a předchozí známky, kterých student dosáhl. Osobně se snažím, aby tento vliv byl co nejmenší, avšak nulový prostě není a nebude. Vynahražuji si to tím, že při písemném zkoušení používám většinou ten typ, který je sice pro mne nejobtížnější (zejména z hlediska doby potřebné na opravování), ale považuji ho za nejobjektivnější. Protože známek z písemek je vždy o dost více než známek z ústního, považuji celkovou známku za víceméně objektivní. Hlavní díl neobjektivity způsobuje dodatečné zkoušení a dodatečné referáty, pomoci nichž si studenti dodatečně "dolaďují" nerozhodné známky. V případě, kdy následkem zvýšeného úsilí studenta dojde k "přimhouření oka", může jít dle mého názoru objektivita poněkud stranou.

Diskuze k článku

Dan - [00:34 28.05.2009]

Slyšel jsem o člověku v jednom průmyslovém závodě na severní Moravě, který pracuje 20 hodin denně a dvě hodiny spí. Očividný příklad workoholika, jež svou práci jednoduše žere! Pokud se tomuto zápalu dá říkat stále ještě "elán", tak je možné, že Vás opravdu někdo označí za učitele bez elánu. Za život jsem se setkal s učiteli (a nebylo jich málo), kteří si odučí svých několik hodin a tím to pro ně hasne. Jejich aprobace jím umožní optimální příjem po celý život, navíc garantovaný státem. Kantor tedy "má svý jistý". Oproti tomu jsou na MGP mnozí učitelé, kteří se o svůj předmět zajímají i po vysoké škole, jelikož je předmět jejich koníčkem zároveň. Učitel neustrne na poznatcích zastaralých, aktualizuje své vědomosti a je schopen je podat způsobem, jež je dobře stravitelný. A myslím, že tohle je i Váš případ. Přidám-li i péči o vlastní webové stránky věnované především škole, rozhled i v tématech zdánlivě biologii a matematice cizích, je podle mého názoru naprosto zcestné domnívat se, že tato syntéza vlastností a činností pasuje na učitele bez elánu ala mouchy sežerte si mě. Elán máte a přeju ať dlouho vydrží! Jo a abych nezapomněl. Je mi proti srsti číst si o učitelích a statistice jejich dojmu na žáky. Dojem a ovlivnění žáka je podle mě totiž velice citlivá a relativní věc a pro mě je naprosto nepřípustné něco takového zobecňovat. Plody své práce bych v takových dotaznících na Vašem místě nehledal a spíš se radoval ze studentů, které Váš myslím si odborný a přesto atraktivní výklad baví!

Nt - Re: Koli, ot. č. 4 [20:09 24.03.2009]

V obou dotaznících uvedla výrazná většina respondentů, že "pracuji s velkým elánem". Tedy nikoli "většinou pracuje s velkým elánem". Mezi tímto názorem a "pracuje znuděně a bez zájmu" je obrovská propast, kterou snad každý student vidí a je schopen obě strany rozlišit.
To se nedá srovnat s otázkou na to, zda jsem trpělivý nebo objektivní - tam může mít každý své osobní zkušenosti, které jsou odlišné - a proto vyjádří odlišný názor. Tomu rozumím a sám také říkám, že se "snažím být trpělivý" a "snažím být objektivní", nikoli "jsem trpělivý" a "jsem objektivní". Tvrdím však, že učím biologii vždy s elánem, tu větším a tu menším, vždy však jasně rozlišitelným oproti znuděnosti, práci z nutnosti a nezájmu. Pokud to někdo opravdu vnímá jinak, tak to mohu celou třídu dostat na farmacii a medicínu a stejně se setkám s názorem, že vůbec neumím učit.
Trvám tedy na tom, že elán od práce z nutnosti a nezájmu musí být v tomto případu schopen student rozlišit.

Koli - Otázka č. 4 [19:47 24.03.2009]

Co vás vedlo k zjištění, že otázka č. 4 je "otázkou pravdy"? Každému studentovi se přece může váš přístup jevit jinak. Ne, že by se mé mínění rozcházelo s výsledkem dotazníků, ale nemůžete si být jist, jak vás v jakémkoli ohledu vnímají studenti.

Nt - výběr otázek [21:36 23.03.2009]

Nechtěl jsem dělat dotazník časově náročným, vybral jsem jen otázky, které mě samotného nejvíce zajímaly (+ otázku č.4). U některých mi stačil výsledek prvního dotazníku (aktivita žáků), u jiných si dokážu nejlépe odpovědět sám (otázka na mou trpělivost - tam mají nárok na objektivní posouzení snad jen mí studenti, kterým dělám třídního). Na skutečnosti, že vedu studenty k vlastnímu uvažování a k aktivitě je postaven celý můj styl výuky, nepotřebuji si zjišťovat názor studentů. Několik otázek jde v biologii mimo mísu (dotaz na kontrolu DÚ, na skupinovou práci).

KM - dotaz [21:18 23.03.2009]

Není těch otázek nějak málo?

Připoj komentářTato diskuze je moderovaná. Komentáře obsahující vulgarizmy budou vymazány.
Jméno:
Nadpis: