Pavel Netušil

Smích? Přejde!

 

aneb           Jak to vidí biologové

Někteří lidé (zejména však dívky) prožívají často celý den v jakémsi nenápadném napětí. Stačí pak nepatrný podnět, např. nějaký ten kantorův přežbrebt, aby se toto napětí náhle uvolnilo a Svobodová s Macháčovou se daly do nezadržitelného smíchu. Při vyučování se studentky občas ovládnou a brzy se utiší, avšak v mnoha dalších situacích se pustí do smíchu s veškerou svou energií a dochází pak k jevům, které by stálo za to objasnit si blíže.

Každý zná tu situaci z běžného života: dívka rudne, do očí se jí derou slzy a popadá se za břicho; to je logické, neboť tam právě dokazuje bránice velmi svérázným způsobem svou přítomnost v organizmu a spolu s mezižeberními svaly svými záškuby stahují plíce tak silně, že ty pak ze sebe vyrážejí vzduch rychlostí až 100 km/h. Pulz se zvyšuje až na 120 tepů za minutu, do plic je tedy přiváděno zvýšené množství krve i vzduchu a nastává značné zvýšení výměny dýchacích plynů, což umožňuje následný průběh mnoha zcela nestandardních biochemických dějů. Bohužel probíhají všechny současně a nedají se proto popsat v nějaké logické návaznosti jako třeba vývoj člověka nebo Husitské revoluční hnutí, zkusme se však přesto v tom galimatyáši zorientovat.

Tak za prvé tady máme zrychlení dýchacích procesů a potažmo zvýšené zásobování všech buněk organizmu živinami, především kyslíkem. Za druhé máme za to, že činnost mimických svalů při smíchu působí ochlazování žilné krve v mozku a potažmo stimulaci levé hemisféry. Levá hemisféra mozku (hemi = půl, sféra značí přeneseně kouli) má určité dominantní postavení; kromě toho, že řídí pravou polovinu těla, odpovídá mimo jiné za veškerou komunikaci člověka s okolím, je zde např. centrum řeči. Za třetí je přibržděna produkce hormonů adrenalinu a kortizolu. Je to poněkud paradoxní, neboť ve většině ostatních případů je právě zvýšený tep a rudnutí projevem zvýšené produkce těchto hormonů, což může potvrdit každý, kdo byl nedávno nepřipraven vyvolán k tabuli. Tady jde o to, že takové vyvolání vyvolá ve studentovi stres. Stres znamená zvýšenou produkci adrenalinu a to zase znamená zrychlení krevního oběhu, zužování velkých cév a rozšiřování malých cév podkožních (rudnutí). Zrychlení krevního oběhu vyvolané adrenalinem znamená tedy pro organizmus situaci zátěžovou a víceméně opačnou než smích. Smích přináší potlačení produkce stresových hormonů, celkové uklidnění organizmu a uvolnění svalstva. Je známo, že při déletrvajícím upřímném smíchu dochází nakonec i k uvolnění tak nežádoucích partií svalstva jako jsou vnitřní a vnější kruhové svěrače. Někdy stačí šest sekund smíchu, abyste při myšlenkové kontrole stavu svého kosterního svalstva mohli konstatovat úplné vyčerpání. Po šesti sekundách tedy máte možnost získat pocit, pro který byste jinak museli hodinu makat v posilovně. Biochemická podstata těchto pocitů je totožná, o tom však blíže v bodě čtvrtém.

Za čtvrté se nám vlivem smíchu produkuje v mozku endorfin, o němž jsme si povídali při výchově k rodičovství. Zvýšená hladina tohoto nervového přenašeče přináší člověku stejný pocit libosti jako i některé jiné a známější látky morfinové povahy. Spolu s třetím bodem nám to naznačuje, že smích je přímo ideálním lékem na většinu potíží souvisejících se stresem a nejde jen o různé chvíle zoufalství, citového strádání nebo obav, ale i o přepracování (ať se Štábl se Střelkou neusmívají, já vím, že u nich to nehrozí), traumata a migrény.

Za páté se zvyšuje produkce imunoglobulinů, což jsou látky související s bílými krvinkami a tedy s obranyschopností organizmu. On taky nejobranyschopnější organizmus, jaký znám, byl organizmus věčně se usmívajícího dobrého vojáka Švejka.

Ještě více než výzkumu podstaty smíchu bylo však výzkumů následků a přínosů smíchu. Díky nim víme zatím toto: kromě boje proti stresu zabírá smích jako lék proti astmatu, bolestem zad a některým sexuálním poruchám. Minuta smíchu působí jako 45 minut uvolňovacího cvičení a zároveň je jakousi prevencí proti rakovině (bohužel nikoli stoprocentní), přičemž je jeho účinek obdobný účinku mimořádných dávek vitaminu C. Smích dále příznivě působí na kůži, krevní oběh a trávení. Vzhledem k účinkům na trávicí soustavu se dá smích považovat za tzv. dietetický prostředek stejně jako např. bílé víno. Společným následkem přítomnosti dietetických prostředků je pak uvolněný klidný spánek. Není tedy divu, že se s tímto všelékem už dnes počítá v celé řadě terapeutických postupů, přesto má lidstvo v jeho využití ještě nedozírné mezery.

Je známo, že ke smíchu mají podstatně větší tendenci ženy než muži. Stále platí jakési nepsané pravidlo, že kdo je výše postaven, méně se směje. Výzkum ukázal, že ženy opětují úsměv v 93 % případů, zatímco muži jen v 67 %. Vědci v tom vidí jakýsi ritualizovaný pozůstatek minulosti, uklidňující a pokorná gesta.

Na závěr by bylo dobré nechat promluvit příborské rodáky. Sigmund Freud napsal: "Když se smějeme, hledáme ztracenou náladu svého dětství, kdy jsme neznali komičnost, nebyli jsme schopni žertů a nepotřebovali jsme humor, abychom se v životě cítili šťastni."

Zdroj: STERN, Hamburk 94, přeloženo ve 100+1ZZ/95, doplněno a upraveno mou maličkostí.

Sepsáno původně jako text pro studenty biologického semináře ve třetím ročníku - tam je na tyhle věci čas, v normální výuce zpravidla boj s časem podobné mírné odbočky od tématu nedovoluje. Odkaz na výchovu k rodičovství svědčí o stáří článku, v současné době už MGP k výchově k rodičovství biology nepotřebuje.

Diskuze k článku

Nt - Re: Dan [19:46 05.04.2009]

Částečně souhlasím. Nakažlivost smíchu je nebezpečná věc. V roce 1962 vypukla na jisté střední škole v Tanzanii smíchová epidemie. Týkalo se to především děvčat mezi 14-18ti lety. V době kulminace musela být na zvládnutí epidemie povolána armáda! Tato epidemie odezněla zhruba po 6-ti měsících.

Uplatnění mužů na klíčových postech ekonomiky, vědy i politiky spočívá pravděpodobně také na jiných aspektech, souvisejících např. s výchovou dětí.

Dan - Ze studentského a mužského pohledu [19:15 05.04.2009]

Abych se zastal studentů - jistě nejednou rudnou nebo se chechtají, jsou-li voláni k tabuli. Koneckonců omlouvá je jejich kontrola (nekontrola) emocí rozumem, jež se hlouběji formuje až s přibývajícím věkem. Samotná interakce u tabule (kantor - student) funguje však oboustranně. Smích je ve většině případů nakažlivý. Sugestibilita, jakási citová ovlivnitelnost, se totiž projevuje u všech lidí a věřím, že i učitelé jsou jen lidé:-). Samotného by mě velice zajímalo, proč muži vzdorují emocím lépe než ženy. Možná teď urazím feministky, ale častější uplatnění se mužů na dobře placených místech (manažerských postech a podobně) má podle mého názoru příčinu právě v této vlastnosti, nikoli v potírání rovnocennosti pohlaví.

Připoj komentářTato diskuze je moderovaná. Komentáře obsahující vulgarizmy budou vymazány.
Jméno:
Nadpis: