Pavel Netušil

O hrdličkách a holubech

Opakovaně jsem v prvním prázdninovém týdnu roku 2009 pozoroval v našem parku hrdličky, jak naprosto nevybíravým způsobem útočí na nějakého kosa. Vystartovaly po něm, jakmile se objevil v jejich blízkosti, aniž by jim cokoli prováděl, nějak je ohrožoval či omezoval. Je to zvláštní, v přírodě se většinou zvířata chovají k ostatním druhům neutrálně, zejména když nejsou součástí stejného potravního řetězce. Holubi a hrdličky však patří k nejnesnášenlivějším ptákům vůbec.

Je typické, že v lidském povědomí zastávají naprosto jiné postavení - úsloví o holubičí povaze a věčné spojování hrdliček s láskou je toho jasným důkazem.

 

Holubičí povaha je příměr, který zřejmě vznikl z naprosté neznalosti holubů, a pro Slovany, jimž je holubičí povaha tvrdošíjně přisuzována, je urážlivý. Znovu připomínám, že holubi jsou mimořádní vzteklouni a nesnášenlivci (Tadeáši promiň, je to tak, jsou to holubi, ne Holubi). Největší počet, v jakém se navzájem jakžtakž snesou, je pár - jinak musejí být vzdáleni alespoň z dosahu úderu zobákem. Kdykoli samice opustí hnízdo, chová se k ní samec hrubě a despoticky, pronásleduje ji, klove a nedá jí pokoje ani k pití a k jídlu, dokud se nevrátí na hnízdo - to všechno ještě před pářením a snášením vajec.  Pokud jde o sám obsah rčení, pak s povahou mírnou a snášenlivou by Čechové v průběhu historie sotva odolali ustavičnému germanizačnímu náporu ze západu, podporovanému silami nesrovnatelně silnějšími, než jaké mu mohli postavit v cestu. Jediným vysvětlením naší dnešní existence je, že se i staří Slované a v jejich rámci Čechové dovedli jaksepatří rvát a vydat v pravý okamžik válečný ryk. Jednu výjimku však Slované přece jenom mají; na rozdíl od všech ostatních známých národů minulosti neměli svého boha války.

Diskuze k článku

Bohužel zatím k článku nejsou žádné komentáře.

Připoj komentářTato diskuze je moderovaná. Komentáře obsahující vulgarizmy budou vymazány.
Jméno:
Nadpis: